Rotační výměník je jeden ze způsobů zpětného získávání tepla. Jeho výhodou je, že nezamrzá a dokáže částečně vracet vlhkost. Tím výčet výhod končí. Nejprve si popíšeme princip fungování.

Odcházející vzduch z domu vstoupí do výměníku, kde předá svoji energii. Jedná se o akumulaci tepla v rotoru, který se v proudu špinavého vzduchu „nabije“ a když se rotor pootočí do proudu čistého vzduchu, dochází k „vybití“ a tím k ohřevu přiváděného vzduchu. K výrobě rotoru se používají různé materiály (hliníkové slitiny, speciální plasty a materiály na bázi celulózy). Nejpoužívanějším materiálem je tradičně plech z hliníkové slitiny.

Přestože i rotační výměníky prošly vývojem, stále zůstává několik problematických míst. Hlavní slabinou je těsnost. Těsnit se přitom musí celý výměník, aby nedocházelo k promíchávání odpadního a čerstvého vzduchu. Většina výrobců poukazuje na těsnost nového rotoru, ale výdrž těsnění po řadu let je diskutabilní. Rotor se musí neustále točit, to je další zdroj potenciálních poruch. Je tam zbytečně navíc elektromotor, který zvyšuje spotřebu celého systému. Jakmile se rotor zastaví, celá jednotka přestane fungovat. Rotor se používá v obou směrech, to znamená, že zanesené kanálky například mastnotou z kuchyně (stačí velmi slabý film na stěnách průduchů) způsobují nepříjemný a pro tyto výměníky typický odér.